Ještě načechrat polštář... a můžu začít. Na první článek našeho blogu zalézám pod peřinu.
Maminka mě učila, že postel je nejlepší kamarád a já až léty přicházím na to, jak to asi myslela. A že měla jako vždycky pravdu.
Miluju to měkké voňavé místo, kde na mě teď nikdo nemluví, není tu rozložené lego, puštěná pohádka ani nevyžehlené prádlo… prostě všechny ty věci, které sice dělají šťastný domov, ale… no… víte, co chci říct.
Chci vám napsat o knížce Proč spíme. Díky ní jsem žasla, kolik toho o spánku nevím, a říkala jsem si, že to hlavní z ní by mělo být součástí školních osnov. Třeba místo prvoků a pořadí Napoleonových bitev.
„… Jít spát není otázka volby, ale přežití. recenze knihy z The Guardian |
Tuhle knížku mám na poličce v ložnici už tři roky a čas od času po ní před spaním sáhnu. Abych nezapomněla, že aspoň něco z ní si chci přenášet do každodenního intenzivního života… toho mezi legem, pohádkami a nevyžehleným prádlem.
3 nejdůležitější věci, které nechci zapomenout
Těch 400 stránek přečtete hladce jako román. Walker vychází z vědeckých studií, ale píše čtivě. Nemám ambici převyprávět vám kompletní obsah, ten vřele doporučuju k přečtení. Ale kdybych měla mít každý večer na paměti jediné tři věci, vybrala bych si tyto:
1/ Chytré holky spí (kluci taky)
Nevyspalá si připadám jako natvrdlá. Zapomínám peníze v bankomatu, platbu do školní družiny i rýži na sporáku. Jsem podrážděná a protivná, věci mi jdou pomaleji od ruky. Tím pádem jdu večer později spát… a jedeme několikrát dokola. Dokud neřeknu dost a nerozhodnu se začít zase pořádně spát.
Walker blahodárné účinky spánku na mozek podrobně popisuje. Proč nám učení leze nejlépe do hlavy před spaním (v noci se usadí) a po probuzení (hlava je pěkně čerstvá). Proč unavení ztrácíme kreativitu, paměť i další funkce. Zajímavé je, že vědeckými metodami potvrdil to, z čeho se podezírám už od mládí. Že čím míň spím, tím míň mi to dochází. Jsem schopná začít věřit ve svou nižší inteligenci, přecitlivělost… začnu hledat příčiny v komplikovaných teoriích. Přitom stačí jít si lehnout a ráno jsem to zase já.
Moje zkušenost navíc: Dospat se trvá déle než jednu noc. Při dlouhodobé spánkové deprivaci vážně nestačí dát si jednou 11 hodin. Znáte taky větu: “Proč jsi unavená, když jsi dneska spala do devíti?” A dokážete na ni reagovat v klidu? Já ne:-).
2/ Fáze nešidit!
Pamatujete si, že nás ve škole učili o dvou fázích spánku RAM a REM? Dneska už se sice jmenují jinak - REM a NREM, ale pořád platí, že jsou obě stejně důležité.
NREM třídí informace. Vymazat - uložit - přeskládat. Aktualizuje nervové obvody a spravuje paměťové úložiště.
REM je zase nezbytná pro kreativitu. Během ní aktivně a vědomě prožíváme sny, tvoříme nová spojení a rozvíjíme fantazii. Co si budeme povídat, ta se hodí nejen na pohádky před spaním, ale i ke komunikaci s protivným šéfem.
Každá z obou fází ovládá přibližně jednu půlku doby spaní. Když jdeme spát moc pozdě, ochuzujeme se o rozvoj tvořivosti. A vstáváme-li naopak moc brzy, hlava si nestihne udělat pořádek v paměti.
Takže co si vybrat? Ani jedno.
Moje zkušenost navíc: I když dodržím počet hodin spánku, není jedno, od kolika do kolika spím. Nejspíš záleží na biologických hodinách. Například pro mě 0h–8h nemá stejnou kvalitu jako 22h–6h. Takže… co večer propásnu, už v noci nedoženu.
Spánek je dárek od života. |
3/ Mobiles OFF!
Všichni to víme, ale zvládnout to na 100 % se zdá jako vrcholová disciplína. Vypnout obrazovky aspoň 60 minut před spaním. Radši dřív. Tak si pojďme zrekapitulovat, co s námi dělá modré světlo před usnutím. Může za:
-
nekvalitní spánek
-
pocit vyčerpání i přes den
-
zmatený mozek
Před dvěma lety jsem si řekla, že to dám. Přišla jsem na způsob, který fungoval. Nejprve jsem počítač i mobil striktně vypnula vždy ve středu, pak ve středu a pátek… až z toho byl celý týden. Ten prostor na jiné myšlenky, který jse získala, byl jako šťastný návrat o 10 let zpátky.
Jednou za čas přijde vlna (práce, péče, lenosti vstát od počítače), která mě sveze zpátky na start. Vykoupu se v ní a začínám nanovo. Ve středu, pak ve středu a pátek...
Moje zkušenost navíc: Budu stručná. Je to pekelně těžký úkol. Ale funguje!
Víc třeba zase příště. Sepsala jsem sice tři NEJ body, které mi z knížky utkvěly, avšak i ty bych mohla shrnout do jediných dvou vět na ledničku.
Spánek je důležitější než práce, peníze, FB lajky i noční online nákup se slevou.
Spánek je dárek od života.
Ostatně o tom je celé naše Na kutě! Díky, že jste tu s námi.
Článek napsala: Marta Plecitá
Foto: Dina Khusainova